Vaše nastavení souborů cookie a pixelů na adrese rwe-gasstorage.cz

Vyberte, které soubory cookie a pixely můžeme používat. Upozorňujeme, že některé soubory cookie jsou nezbytné z technických důvodů a musí být povoleny, aby byla zachována funkčnost našich webových stránek. Pokud byste chtěli využít všech služeb na našem webu, zvažte prosím, že si musíte vybrat každou kategorii souborů cookie. Další informace naleznete v našich zásadách ochrany osobních údajů Privacy Policy.

    • Zajišťují stabilitu internetových stránek.
    • Umožňují uložení Vašich přihlašovacích údajů.
    • Umožňují vylepšovat uživatelský dojem z internetových stránek.
    • Poskytují reklamu, která je relevantní pro vaše zájmy.

    • Umožňují vám sdílet zajímavý obsah přímo se sítí sociálních médií.

Nastavení cookie a pixelů na rwe-gasstorage.cz můžete kdykoliv změnit pomocí odkazu data privacy.

Imprint

Zobrazit podrobnosti
Vybrat vše Potvrdit výběr

Tvrdonice

Komplex objektů podzemního zásobníku plynu Tvrdonice se nachází na jihovýchodní Moravě na katastrech obcí Tvrdonice, Kostice, Hrušky a Týnec nedaleko okresního města Břeclav. Je prvním a tudíž nejstarším zásobníkem na území bývalého Československa, který ke skladování zemního plynu využívá původních, primární těžbou částečně odtěžených přírodních ložisek kapalných a plynných uhlovodíků. Jeho provozem byly získány velmi cenné zkušenosti pro výstavbu dalších podzemních zásobníků.

Historie

Myšlenka na využívání podzemních ložiskových objektů naleziště Hrušky ke skladování letních přebytků plynu a jeho zpětné dodávce do plynárenské sítě v době zvýšené spotřeby vznikla někdy před rokem 1968, tedy v době, kdy se ještě ložiska ropy a zemního plynu intenzívně dobývala. Hlavním důvodem byla nutnost pokrytí narůstajících sezónních rozdílů mezi spotřebou a dodávkami zemního plynu v důsledku postupující plynofikace.

Vlastní výstavba podzemního zásobníku byla zahájena již v roce 1971.

Zkušební provoz byl zahájen v předstihu již v roce 1973, kdy byl uveden do provozu první kompresor a zahájeno vtláčení plynu do skladovacího objektu. První etapa výstavby byla ukončena v roce 1975.V roce 1980 byla zahájena a o tři roky později ukončena II. etapa výstavby zaměřená na zvýšení denního výkonu, spolehlivosti provozu a lepšího využití skladovacích objektů.V rámci této etapy byla vybudována další dvě sběrná satelitní střediska, která umožnila zapojení dalších vtlačně-odběrových sond při optimální délce vysokotlakých přípojek.

Poslední etapa výstavby a modernizace  byla zahájena v roce 2004 a ukončena v roce 2005 s orientací výhradně na zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Byl vybudován řídící systém (sběr dat, hlášení havarijních stavů atd.) a plně automatizovány vybrané technologické procesy. Současně byla provedena modernizace podzemního vystrojení a nadzemního technologického zařízení sond zapojených v rámci I. etapy výstavby.
Zobrazit méně
Zobrazit více

Geologie

Podzemní zásobník plynu patří geologicky k mladotřetihorní Vídeňské pánvi, rozprostírající se jak na území České republiky, tak i Slovenska a Rakouska. Tato pánev patřila k nejbohatším naftoplynovým oblastem ve střední Evropě. Podzemní zásobník se nachází ve východní části moravské ústřední prohlubně, na nalezišti Hrušky.

Strukturně se jedná o protáhlou poloklenbu podél lanžhotsko-hrušeckého zlomu.

Ke skladování plynu se využívá několika z celé řady v různých hloubkách (v jednotlivých patrech) situovaných ložiskových objektů ropoplynového naleziště Hrušky.

Rozhodující skladovací kapacity představují 8., 12. až 14. sarmatský a 9. bádenský obzor, které se nachází v hloubkových intervalech od 1050 do 1600 m. Zemním plynem sycený kolektor (hornina) o mocnostech 7 až 30 m je tvořen převážně méně soudržnými jemnozrnnými písky, které v případě sarmatských obzorů vyžadují vystrojení těžebních sond protipískovými filtry.

Další obzor, který patří do správy TG, a se kterým je počítáno pro provoz je 9. – 11. sarmat.

Ve srovnání s ostatními provozovanými PZP je pro PZP Tvrdonice charakteristická větší hloubka uložení skladovacích objektů a z toho vyplývající vyšší hodnoty ložiskových tlaků.

S ohledem na složitou geologickou stavbu a počet skladovacích objektů je dalším charakteristickým znakem relativně vysoký počet těžebních i pozorovacích sond včetně speciální na utrácení důlní vody.

Za specifické lze také považovat skutečnost, že souběžně se skladováním plynu doposud probíhá z některých dalších ložiskových objektů primární těžba ropy a plynu zabezpečovaná těžební organizací MND, a.s. Hodonín. Každá organizace má pro svou hornickou činnost vyčleněn ložiskový objekt s příslušným stupněm ochrany ve smyslu báňských předpisů a o veškerých aktivitách a zjištěných anomáliích se musí vzájemně informovat.
Zobrazit méně
Zobrazit více

Nadzemní část:

Podzemní zásobník Tvrdonice je napojen na plynovod přepravní soustavy DN 500 PN 63 Hrušky – Tvrdonice - Mutěnice. Součástí PZP jsou dvě sběrná střediska. Čištění plynu od nečistot při vtláčení se provádí ve dvou stupních multicyklonech a prachových filtrech. Měření celkového množství, jak při vstupu, tak při výstupu se provádí na clonových měřících tratích. Pro vtláčení se používá tří kompresorů ČKD typu 4 JBK 240 s elektropohonem s příslušným počtem vzduchových chladičů stačeného plynu pro vtláčení do skladovacích obzorů. Pro zajištění obchodních parametrů zemního plynu je při odtěžování plyn z ložiska  zařazeno separační a sušící zařízení  s příslušnými technologickými ohřevy. Sondy jsou vybaveny automatickými nástřiky metanolu k zabránění tvorby hydrátů.Veškeré procesy ovládání PZP jsou zabezpečovány instalovaným řídícím systémem.