Vaše nastavení souborů cookie a pixelů na adrese rwe-gasstorage.cz

Vyberte, které soubory cookie a pixely můžeme používat. Upozorňujeme, že některé soubory cookie jsou nezbytné z technických důvodů a musí být povoleny, aby byla zachována funkčnost našich webových stránek. Pokud byste chtěli využít všech služeb na našem webu, zvažte prosím, že si musíte vybrat každou kategorii souborů cookie. Další informace naleznete v našich zásadách ochrany osobních údajů Privacy Policy.

    • Zajišťují stabilitu internetových stránek.
    • Umožňují uložení Vašich přihlašovacích údajů.
    • Umožňují vylepšovat uživatelský dojem z internetových stránek.
    • Poskytují reklamu, která je relevantní pro vaše zájmy.

    • Umožňují vám sdílet zajímavý obsah přímo se sítí sociálních médií.

Nastavení cookie a pixelů na rwe-gasstorage.cz můžete kdykoliv změnit pomocí odkazu data privacy.

Imprint

Zobrazit podrobnosti
Vybrat vše Potvrdit výběr

Štramberk

Malebné městečko Štramberk v podhůří Beskyd je rozloženo na svazích Zámeckého vrchu a Bíle hory. Kdysi je chránil zeměpanský hrad, z něhož se do dnešních dnů zachovala hláska, v letech 1902 -1904 upravena na rozhlednu -známa štramberská Trůba. Centrální areál podzemního  zásobníku plynu se nachází 2 km západně od města.

Historie

V šedesátých letech dvacátého století byl v jihozápadní části ostravské uhelné pánve prováděn uhelný průzkum, při kterém byla zjištěna akumulace zemního plynu v oblasti průzkumného pole Příbor-jih. Na ložisku bylo v letech 1961 – 65 odvrtáno několik vrtů za účelem odtěžení plynu. V letech 1965 – 75 se prováděla primární těžba ložiska Příbor-jih.

Když se v 70. letech začalo uvažovat o vhodných lokalitách pro stavbu podzemních zásobníků, bylo pro zásobování severomoravského regionu rozhodnuto vybudovat podzemní zásobník (dále jen PZP) na částečně vytěženém plynovém ložisku Příbor-jih. Ložisko leží asi 35 km jihozápadně od Ostravy v okrese Nový Jičín, pod katastrálním územím obcí Štramberk, Kopřivnice, Ženklava, Závišice, Rybí a Žilina na ploše asi 30 km2, v hloubce 500 – 690 m pod povrchem. Efektivní mocnost se pohybuje v rozmezí 1 -10 m.

Na základě získaných poznatků v rámci výzkumných prací se přikročilo v letech 1981 až 1983 k investiční výstavbě PZP Štramberk. V rámci výstavby bylo odvrtáno několik nových provozních sond, opraveny některé původní sondy, vybudována síť plynovodů propojujících jednotlivé sondy a postaven areál závodu, sloužící jako sběrné středisko.

V letech 1993 – 2000 proběhla tzv. II. stavba PZP. Byl rozšířen počet provozních sond, zrekonstruováno a doplněno technologické zařízení, instalován kompresor a řídící systém.

Zobrazit méně
Zobrazit více

Geologie

PZP Štramberk byl vytvořen v korektorských horninách karpatského horizontu H2 náležející sedimentární výplni karpatské předhlubně. Geologická stavba ložiska i jeho okolí je podmíněna příkrovovou stavbou jednotek vnějšího flyšového pásma západních Karpat, přesunutých přes třetihorní sedimenty karpatské předhlubně. K akumulaci zemního plynu a vzniku ložiska Příbor – jih došlo ve vrstvách karpatu, která leží transgresivně na sedimentech paleozoika, převážně na horninách karbonského stáří. Skladovací obzor sloužící ke skladování ZP je uložen v hloubce 500 – 690 m pod povrchem, je plošně značně rozsáhlý a dobře sledovatelný.  Převládajícím litologickým typem produktivního obzoru je jemnozrnný křemito-vápnitý pískovec s jílovito-prachovitou základní základní hmotou a hrubozrnný až slepencovitý pískovec. Z regionálního hlediska má obzor tvar ploché poloklenby. V nadloží plynového obzoru byl zjištěny příkrovy vnějšího flyšového pásma, příslušející slezské a podslezské jednotce, které se nasunuly na třetihorní horniny a mají funkci krycí vrstvy.


Nadzemní část:

Tlak plynu v přívodním plynovodu přepravní soustavy DN 500 PN 63 Libhošť- Štramberk se pohybuje v rozmezí 4,5÷5,5, MPa. Uskladňování plynu je prováděno bez použití kompresoru. Technologické zařízení v areálu PZP je tvořeno filtry, kde je plyn zbaven mechanických a kapalných nečistot dále regulačním nařízením pro nastavení potřebné tlakové úrovně a obchodním měřením, kde je zjišťováno celkové množství vtlačeného plynu. Plyn je následně dopravovám třemi potrubními systémy z areálu k sondám.Potrubní systém napojení sond je kolektorový, potrubí se postupně větví až k jednotlivým sondám a současně se zmenšuje jeho světlost ( z DN 500 na DN 100).U sond prochází plyn regulačním ventilem, měřící clonou a odlučovačem.  Při těžbě prochází plyn při vstupu ze sondy odlučovačem, měřící clonou a regulačním ventilem.Proti tvorbě hydrátů je do těženého plynu nastřikován metanol. V areálu PZP pak opětně prochází filtry, dále sušícími řadami a změření odebíraného množství se plyn přepouští do distribučních plynovodů Severomoravské plynárenské směrem na Ostravu a Valašské Meziříčí. Při odtěžování zásobníku lze využít kompresoru s pohonem spalovací plynovou turbinou.

K automatickému řízení provozu PZP slouží řídící systém. Použitá aplikace řídícího systému umožňuje individuálně nebo automaticky ovládat jednotlivé akční členy, sondy, technologie a technologické celky a řídit proces uskladňování a těžbu plynu.