RWE Image

Lobodice

Podzemní zásobník plynu Lobodice je jediným aquiferovým a současně i prvním zásobníkem na území ČR. Je situován v Hornomoravském úvalu, 13 km jihozápadně od Přerova, v těsné blízkosti obce Lobodice. Objekty zásobníku se nacházejí po obou březích původních meandrů řeky Moravy a Malé Bečvy v rozsáhlém lužním lese, jehož část tvoří i národní přírodní rezervace Zástudánčí.

Historie

Vybudování PZP aquiferového typu v Lobodicích bylo umožněno nalezením vhodné přírodní horninové struktury, přičemž první poznatky v tomto směru byly získány již v roce 1942. Vlastní výstavby zásobníku pro uskladňování přebytků koksárenského plynu z ostravska začala v roce 1962. Provoz zásobníku se stanovenou uskladňovací kapacitou 100 mil. m3 a denním těžebním výkonem 1 mil. m3 svítiplynu byl zahájen prvním vtláčením dne 25.5.1965. Do roku 1975 byla zajištěna dostavba s rozšířenou technologií a odvrtáním dalších těžebně-vtlačných sond. Do roku 1990 , kdy byly odtěženy poslední zásoby svítiplynu došlo k záměně za zemní plyn. Celá stavba byla dokončena v roce 1995. Byla provedena výstavba nových technologií a likvidace staré svítiplynové technologie. Konverze na zemní plyn dopomohla k dosažení denního těžebního výkonu ve výši 3,3 mil. m3.


Geologie

Lobodická struktura je řazena do Chropyňského úvalu. Podloží je tvořeno metamorfovanými horninami paleozoického stáří. Vytváří významnou elevaci značně zlomově narušenou, která je tvořena horninami krystalinika zejména chloritickými až chloriticko-serticitickými fylity a grafitickými břidlicemi. Vlastní uskladňovací horizont (kolektor) představují badenská bazální klastika třetihorního stáří. Jedná se o polymiktní hrubozrnné pískovce a slepence (brekcie). V zájmové oblasti pro uskladnění plynu v hloubce 400-500 m je průměrná mocnost bazálních klastik 12m a průměrná pórovitost 24%. Původně byly tyto vrstvy nasyceny slabě mineralizovanou vodou, odtláčením vody byl vytvořen zásobník plynu (aquiferového typu). Hermetičnost zásobníkové struktury směrem k zemskému povrchu zabezpečují zejména cca 300m mocné neogenní bádenské sedimenty, které jsou tvořeny vápnitými jíly (téglly). V jejich nadloží byly uloženy pliocenní sedimenty, zastoupené jíly, písky a štěrky. Nejsvrchnější uloženiny čtvrtohorního stáří plynule navazují na sedimenty pliocénu.


Nadzemní část:

PZP je napojen na plynovod DN 500 PN 63 Bezměrov-Lobodice. Součástí PZP je jedno sběrné středisko.


Technologie vtláčení:

Vstupní plynovod, multifiltry, celkové měření množství plynu, regulační a měřící řady, přípojka, sonda.


Technologie těžby:

Sonda, přípojka, regulační a měřící řada, kolektor, sušení plynu, celkové měřené množství,  regulační řada, výstup a měření plynu.

Řídící systém PZP slouží ke sledování, řízení a ovládání technologických procesů a je vystavěn hierarchicky jako víceúrovňový, autonomně minimálně závislý.


Projekt Decentralizace vytápění CA PZP Lobodice

Projekt Decentralizace vytápění CA PZP Lobodice je v žádosti o spolufinancování Evropskou unií. Cílem projektu je zvýšení energetické účinnosti vytápění provozních budov centrálního areálu podzemního zásobníku plynu náhradou stávajících kotlů v centrální kotelně za menší, ale energeticky účinnější kondenzační kotle v jednotlivých provozních budovách.

  • RWE Image
  • RWE Image