Komplex objektů podzemního zásobníku plynu Tvrdonice se nachází na jihovýchodní Moravě na katastrech obcí Tvrdonice, Kostice, Hrušky a Týnec nedaleko okresního města Břeclav. Je prvním a tudíž nejstarším zásobníkem na území bývalého Československa, který ke skladování zemního plynu využívá původních, primární těžbou částečně odtěžených přírodních ložisek kapalných a plynných uhlovodíků. Jeho provozem byly získány velmi cenné zkušenosti pro výstavbu dalších podzemních zásobníků.
Historie
Myšlenka na využívání podzemních ložiskových objektů naleziště Hrušky ke skladování letních přebytků plynu a jeho zpětné dodávce do plynárenské sítě v době zvýšené spotřeby vznikla někdy před rokem 1968, tedy v době, kdy se ještě ložiska ropy a zemního plynu intenzívně dobývala. Hlavním důvodem byla nutnost pokrytí narůstajících sezónních rozdílů mezi spotřebou a dodávkami zemního plynu v důsledku postupující plynofikace.
Vlastní výstavba podzemního zásobníku byla zahájena již v roce 1971.
Zkušební provoz byl zahájen v předstihu již v roce 1973, kdy byl uveden do provozu první kompresor a zahájeno vtláčení plynu do skladovacího objektu. První etapa výstavby byla ukončena v roce 1975.V roce 1980 byla zahájena a o tři roky později ukončena II. etapa výstavby zaměřená na zvýšení denního výkonu, spolehlivosti provozu a lepšího využití skladovacích objektů.V rámci této etapy byla vybudována další dvě sběrná satelitní střediska, která umožnila zapojení dalších vtlačně-odběrových sond při optimální délce vysokotlakých přípojek.
Poslední etapa výstavby a modernizace byla zahájena v roce 2004 a ukončena v roce 2005 s orientací výhradně na zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Byl vybudován řídící systém (sběr dat, hlášení havarijních stavů atd.) a plně automatizovány vybrané technologické procesy. Současně byla provedena modernizace podzemního vystrojení a nadzemního technologického zařízení sond zapojených v rámci I. etapy výstavby.
Poslední etapa výstavby a modernizace byla zahájena v roce 2004 a ukončena v roce 2005 s orientací výhradně na zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Byl vybudován řídící systém (sběr dat, hlášení havarijních stavů atd.) a plně automatizovány vybrané technologické procesy. Současně byla provedena modernizace podzemního vystrojení a nadzemního technologického zařízení sond zapojených v rámci I. etapy výstavby.
Zobrazit méně
Zobrazit více
Geologie
Podzemní zásobník plynu patří geologicky k mladotřetihorní Vídeňské pánvi, rozprostírající se jak na území České republiky, tak i Slovenska a Rakouska. Tato pánev patřila k nejbohatším naftoplynovým oblastem ve střední Evropě. Podzemní zásobník se nachází ve východní části moravské ústřední prohlubně, na nalezišti Hrušky.
Strukturně se jedná o protáhlou poloklenbu podél lanžhotsko-hrušeckého zlomu.
Ke skladování plynu se využívá několika z celé řady v různých hloubkách (v jednotlivých patrech) situovaných ložiskových objektů ropoplynového naleziště Hrušky.
Rozhodující skladovací kapacity představují 8., 12. až 14. sarmatský a 9. bádenský obzor, které se nachází v hloubkových intervalech od 1050 do 1600 m. Zemním plynem sycený kolektor (hornina) o mocnostech 7 až 30 m je tvořen převážně méně soudržnými jemnozrnnými písky, které v případě sarmatských obzorů vyžadují vystrojení těžebních sond protipískovými filtry.
Další obzor, který patří do správy TG, a se kterým je počítáno pro provoz je 9. – 11. sarmat.
Ve srovnání s ostatními provozovanými PZP je pro PZP Tvrdonice charakteristická větší hloubka uložení skladovacích objektů a z toho vyplývající vyšší hodnoty ložiskových tlaků.
S ohledem na složitou geologickou stavbu a počet skladovacích objektů je dalším charakteristickým znakem relativně vysoký počet těžebních i pozorovacích sond včetně speciální na utrácení důlní vody.
Za specifické lze také považovat skutečnost, že souběžně se skladováním plynu doposud probíhá z některých dalších ložiskových objektů primární těžba ropy a plynu zabezpečovaná těžební organizací MND, a.s. Hodonín. Každá organizace má pro svou hornickou činnost vyčleněn ložiskový objekt s příslušným stupněm ochrany ve smyslu báňských předpisů a o veškerých aktivitách a zjištěných anomáliích se musí vzájemně informovat.
Další obzor, který patří do správy TG, a se kterým je počítáno pro provoz je 9. – 11. sarmat.
Ve srovnání s ostatními provozovanými PZP je pro PZP Tvrdonice charakteristická větší hloubka uložení skladovacích objektů a z toho vyplývající vyšší hodnoty ložiskových tlaků.
S ohledem na složitou geologickou stavbu a počet skladovacích objektů je dalším charakteristickým znakem relativně vysoký počet těžebních i pozorovacích sond včetně speciální na utrácení důlní vody.
Za specifické lze také považovat skutečnost, že souběžně se skladováním plynu doposud probíhá z některých dalších ložiskových objektů primární těžba ropy a plynu zabezpečovaná těžební organizací MND, a.s. Hodonín. Každá organizace má pro svou hornickou činnost vyčleněn ložiskový objekt s příslušným stupněm ochrany ve smyslu báňských předpisů a o veškerých aktivitách a zjištěných anomáliích se musí vzájemně informovat.
Zobrazit méně
Zobrazit více
Nadzemní část:
Podzemní zásobník Tvrdonice je napojen na plynovod přepravní soustavy DN 500 PN 63 Hrušky – Tvrdonice - Mutěnice. Součástí PZP jsou dvě sběrná střediska. Čištění plynu od nečistot při vtláčení se provádí ve dvou stupních multicyklonech a prachových filtrech. Měření celkového množství, jak při vstupu, tak při výstupu se provádí na clonových měřících tratích. Pro vtláčení se používá tří kompresorů ČKD typu 4 JBK 240 s elektropohonem s příslušným počtem vzduchových chladičů stačeného plynu pro vtláčení do skladovacích obzorů. Pro zajištění obchodních parametrů zemního plynu je při odtěžování plyn z ložiska zařazeno separační a sušící zařízení s příslušnými technologickými ohřevy. Sondy jsou vybaveny automatickými nástřiky metanolu k zabránění tvorby hydrátů.Veškeré procesy ovládání PZP jsou zabezpečovány instalovaným řídícím systémem.