Lobodice

  

Úvod:

Podzemní zásobník plynu Lobodice je jediným aquiferovým a současně i prvním zásobníkem na území ČR. Je situován v Hornomoravském úvalu, 13 km jihozápadně od Přerova, v těsné blízkosti obce Lobodice. Objekty zásobníku se nacházejí po obou březích původních meandrů řeky Moravy a Malé Bečvy v rozsáhlém lužním lese, jehož část tvoří i národní přírodní rezervace Zástudánčí.

Historie:

Vybudování PZP aquiferového typu v Lobodicích bylo umožněno nalezením vhodné přírodní horninové struktury, přičemž první poznatky v tomto směru byly získány již v roce 1942. Vlastní výstavby zásobníku pro uskladňování přebytků koksárenského plynu z ostravska začala v roce 1962. Provoz zásobníku se stanovenou uskladňovací kapacitou 100 mil. m3 a denním těžebním výkonem 1 mil. m3 svítiplynu byl zahájen prvním vtláčením dne 25.5.1965. Do roku 1975 byla zajištěna dostavba s rozšířenou technologií a odvrtáním dalších těžebně-vtlačných sond. Do roku 1990 , kdy byly odtěženy poslední zásoby svítiplynu došlo k záměně za zemní plyn. Celá stavba byla dokončena v roce 1995. Byla provedena výstavba nových technologií a likvidace staré svítiplynové technologie. Konverze na zemní plyn dopomohla k dosažení denního těžebního výkonu ve výši 3,3 mil. m3.

Geologie:

Lobodická struktura je řazena do Chropyňského úvalu. Podloží je tvořeno metamorfovanými horninami paleozoického stáří. Vytváří významnou elevaci značně zlomově narušenou, která je tvořena horninami krystalinika zejména chloritickými až chloriticko-serticitickými fylity a grafitickými břidlicemi. Vlastní uskladňovací horizont (kolektor) představují badenská bazální klastika třetihorního stáří. Jedná se o polymiktní hrubozrnné pískovce a slepence (brekcie). V zájmové oblasti pro uskladnění plynu v hloubce 400-500 m je průměrná mocnost bazálních klastik 12m a průměrná pórovitost 24%. Původně byly tyto vrstvy nasyceny slabě mineralizovanou vodou, odtláčením vody byl vytvořen zásobník plynu (aquiferového typu). Hermetičnost zásobníkové struktury směrem k zemskému povrchu zabezpečují zejména cca 300m mocné neogenní bádenské sedimenty, které jsou tvořeny vápnitými jíly (téglly). V jejich nadloží byly uloženy pliocenní sedimenty, zastoupené jíly, písky a štěrky. Nejsvrchnější uloženiny čtvrtohorního stáří plynule navazují na sedimenty pliocénu.

Nadzemní část:

PZP je napojen na plynovod DN 500 PN 63 Bezměrov-Lobodice. Součástí PZP je jedno sběrné středisko.

Technologie vtláčení:

Vstupní plynovod, multifiltry, celkové měření množství plynu, regulační a měřící řady, přípojka, sonda.

Technologie těžby:

Sonda, přípojka, regulační a měřící řada, kolektor, sušení plynu, celkové měřené množství,  regulační řada, výstup  a měření plynu.

Řídící systém PZP slouží ke sledování, řízení a ovládání technologických procesů a je vystavěn hierarchicky jako víceúrovňový, autonomně minimálně závislý.